Ohlédnutí za seminářem ve Vile Čerych

26. 6. 2018

Dne 25. května 2018 se ve Vile Čerych v České Skalici uskutečnil již 13. seminář tentokrát na téma Rozpaky z občanské společnosti s podtitulem 25 let Nadace rozvoje občanské společnosti. Nápad pořádat semináře o občanské společnosti vznikl z podnětu pana Ladislava Čerycha, který byl velkým Evropanem i vlastencem. Spolu se svým bratrem Jiřím darovali tuto rodinnou vilu NROS, aby se stala místem setkávání a diskuzí o občanské společnosti a o evropských souvislostech.

Téma Rozpaky z občanské společnosti může znít pro mnohé na první pohled paradoxně. V NROS se již 25 let snažíme rozvíjet občanskou společnost, a stále si nejsme jisti ani v mezinárodních kruzích, co to vlastně občanská společnost je. JSME Z NÍ V ROZPACÍCH. Stále pochybujeme, klademe si otázky a reflektujeme situaci občanského sektoru ve vztahu k okolnímu světu. O tom svědčí i témata seminářů z minulých let, kdy jsme se ptali, zda vůbec existuje občanská společnost, zabývali jsme se jejími vnitřními rozpory, svobodou projevu a jejími mezemi nebo názorovou polarizací.

Všichni máme za to, že občanská společnost je prostorem, ve kterém lidé společně vyjadřují a realizují své postoje a zájmy a formalizované soukromoprávní neziskové organizace jsou toho součástí. Nicméně není to tak jednoduché, a právě zde vyvstává řada otázek.

Neztrácí společná iniciativa lidí, která se formalizuje, profesionalizuje a využívá finanční zdroje státu, vlastnosti občanské společnosti a nestává se tak „firmou“ svého druhu? Nemají peníze, které vyvíjejí tlak na profesionalizaci neziskových organizací, vliv na destrukci étosu občanské společnosti? Nenutí příležitostné zdroje, aby takové organizace přizpůsobovaly svoje poslání vlastní finanční udržitelnosti? Jsou aktuální výzvy občanské společnosti k participaci na věcech veřejných pouze vzneseným nárokem na podíl na politické moci bez definované odpovědnosti? Je výrazem takových snah například i požadavek na používání nástrojů přímé demokracie (přímá volba prezidenta, referenda, petice apod.)? Jaký mají důvod takové snahy? Je to nedůvěra v ty, kterým občané předali část svých práv proto, aby je zastupovali? Má ještě občanská společnost vůli nespoléhat se pouze na státní moc, na kterou vznáší své požadavky, ale naopak realizovat aktivity, které považuje za potřebné, bez ohledu na stát, a to na svoji odpovědnost a ve své režii?  

Vizi NROS, kterou je společenství svobodných, aktivních a odpovědných lidí, jež se zajímají o věci veřejné, hájí demokratické hodnoty a občanské svobody, jsou navzájem tolerantní a solidární, je stále těžší naplňovat. Nastala doba, kdy je vše zpochybňováno, relativizováno a navrch má obecná nedůvěra ke všemu, včetně základních hodnot, pravd, svobod a ideálů. Na ústupu je například koncept multikulturality, který jsme léta podporovali, a přesto vzrůstají projevy rasismu a nesnášenlivosti. Ztrácí se solidarita a tolerance k odlišnostem, což jsme třeba viděli na hysterických reakcích veřejnosti při zavádění inkluzivního vzdělávání. Zvláště alarmující je, že je zpochybňována myšlenka evropanství, západního směřování naší země, ztrácí se respekt k ústavnosti a demokratickým postupům. JSME V ROZPACÍCH.

Mění se i neziskovky, ze kterých se pod tlakem na profesionalitu, zavádění inovací, měření dopadů, grantových schémat a neúměrné administrativní zátěže vytrácí éthos a svobodný duch. Z mnohých úspěšných organizací se tak stávají firmy poskytující sociální nebo vzdělávací služby nebo se stávají agenturami profesionálních aktivistů, což je mnohdy na hraně politiky. JSME V ROZPACÍCH.

Na semináři se objevili známé tváře, které tato témata diskutovali a přinesli své vlastní postřehy. Josef Alan (sociolog, člen správní rady NROS) diskuzi zahájil tvrzením, že čím silnější je občanská společnost, tím silnější je demokracie, proto bychom měli občanské společnosti věnovat potřebnou péči. Michael Kocáb (hudebník a bývalý ministr pro lidská práva) hovořil o poloze politika a aktivisty a o tom, jaká by měla být míra samosprávnosti ve státě. Navázal na něj Pavol Frič (FSV UK, vysokoškolský pedagog), který se zabýval tématem necivilizované občanské společnosti, jenž vytváří emocionální politiku a dále hovořil o důležitosti programů těchto politických subjektů. Tomáš Petrů (ředitel Labka, Ostrava) vyslovil zajímavé otázky: Znají naše děti skutečnou politiku? Mají politické strany skutečný přesah do reality? Mají politici skutečnou vůli vládnout pro národ nebo jen pro sebe? Vladimír Hyánek (Centrum pro výzkum neziskové sektoru, vysokoškolský pedagog) na to navázal diskuzí o důvěře v občanskou společnost.

V druhém bloku vystoupil Jan Hartl (předseda správní rady STEM), který hovořil o profesionalizaci neziskového sektoru a o tom, zda se vytrácí nadšení a altruismus z jejich činností. Jan Štern (scénárista a producent) rozpoutal debatu o rozpacích z politického aktivismu se vzkazem, že bychom měli být více politicky aktivní. Na něj navázala Jolana Turnerová (ředitelka Spiralis) se svým názorem, že naše občanská společnost potřebuje podporu a zpětnou vazbu z Ameriky, svůj názor staví na zkušenostech po listopadu 1989, kdy nás americké nadace podporovaly. Následovala Daniela Brůhová (novinářka, Český rozhlas), která se pozastavila nad rolí masových médií, jež ovládá vláda a které dělají z občanů masy, stáda. Marek Šedivý (prezident AVPO) hovořil o neziskovém sektoru, který musí fungovat jako firma a nezbývá mu tak čas na politiku. Podle něj bychom měli rozlišovat vzájemně prospěšné a dobročinné organizace, aby nedošlo k nesrovnalostem.

Debatu zakončila pozitivními zprávami ředitelka NROS Hana Šilhánová a Jan Jirák (člen správní rady NROS), kteří vyzdvihli několik momentů, které považují za přínos NROS v jejím snažení o rozvoj občanské společnosti. Připomněli, že NROS stála u příprav ČR na vstup do EU, kdy pomáhala obnovit občanský sektor, pomohla postavit se na nohy spoustě neziskových organizacích a vzdělávat je tak, aby jejich organizace byly samostatně udržitelné. Byla také součástí toho, kdy se pojem občanské společnosti a neziskového sektoru stal tématem pro expertizy a novým oborem i na vysokých školách. Nedílnou součástí NROS je vybudování sbírky Pomozte dětem, která nejen že letos slaví 20. narozeniny, ale díky ní vzniklo individuální dárcovství formou SMS a později DMS.

A tady bych asi skončila. Možná budu přehnaně optimistická, ale vidím možnou naději, že díky těmto aktivitám nebyla naše práce marná a že jsme snad ovlivnili alespoň malou část jedné generace lidí, kteří budou chtít být aktivní, vnímaví, zajímat se o veřejné dění a chránit občanské svobody, tedy i naplňovat naši vizi,“ tak zněla závěrečná slova Hany Šilhánové na semináři v překrásné Vile Čerych. Věříme, že diskuze rozpoutaly v hlavách účastníků mnohé nápady a těšíme se na další ročník.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace