Rozhovor s Josefem Alanem

19. 6. 2018

Nadace letos slaví 25 let od svého založení a my vám každý měsíc přinášíme rozhovory s lidmi, kteří mají k neziskovému sektoru co říct.

Jako první jsme pro vás připravili rozhovor s paní Hanou Šilhánovou, ředitelkou Nadace, která stála u jejího vzniku, dále rozhovor s Ing. Martinem Fukem, předsedou správní rady a nyní jsme se ptali prof. PhDr. Josefa Alana, CSc., který je členem správní rady od prosince 2008.

 

Změnil se podle vás neziskový sektor v současné době oproti minulosti? Pokud ano, jak?

„Nejprve mě napadá, o jakou minulost se jedná. A následuje druhý problém: Nejde jenom o neziskový sektor, ale o proměny onoho fenoménu, kterému říkáme občanská společnost. Přece jenom je mezi tím určitý rozdíl. Tedy: omezím-li se na minulých necelých třicet let, došlo k mnoha radikálním změnám v obou případech. A také v jejich vzájemném vztahu. V neziskovém sektoru především došlo k institucionální konsolidaci, především díky finančním zdrojům (zahraničním i domácím, státním i soukromým) a právním úpravám. Výsledkem byly jednak posuny ve vztazích mezi neziskovým sektorem a státem, jednak nárůst vlastností, jimiž se tento sektor vyznačuje (například větší profesionalizací s řadou pozitivních i negativních důsledků, stíráním regionálních rozdílů, rozšiřováním zájmových a tematických okruhů atd.), což bude pokračovat. Asi zajímavější jsou dynamické procesy v občanské společnosti. Za zmínku stojí jejich politický rozměr (zvláštní „kopírování“ politických procesů – v podobě jejich hybatele, nebo naopak paralyzace).“

 

Kam myslíte, že se neziskový sektor bude dále vyvíjet? 

„Nejdříve je třeba zjistit a popsat dosavadní trendy a pak se pokusit odhadnout, zda existuje nějaká převažující tendence. To je na dlouhý text. A za druhé pokusit se identifikovat tzv. vývojové potenciály, především v podobě rodících se nových tendencí. Příkladem může být vliv internetu a sociálních sítí na chování jednotlivců a skupin. Což je také na dlouhý text. Takže si můžu pouze tipnout směry: větší diverzifikace neziskového sektoru a to v prostředí jeho postupující globalizace, což by znamenalo zesílení vlivu různých na nadnárodní úrovni založených organizací, užší spolupráce se státem (což mluví proti dosavadním představám), profesionalizace, která z neziskového sektoru činí důležitý segment re-distribuce pracovních sil, vliv na proměny životních hodnot a životního stylu (dobrovolnictví, dárcovství, trávení volného času) atd.“

 

Co vnímáte jako největší hrozbu dnešního neziskového sektoru?

„Občanský aktivismus, který je významnou součástí zájmu lidí o věci veřejné, se z hodnotového postoje může proměnit v ad hoc aktivity, vyvolané momentálními zájmy několika iniciátorů. Hrozba manipulace – také díky síle a záludnosti sociálních sítí – je zde očividná. Sám neziskový sektor se pak může stát nástrojem mocenských půtek, aniž by bylo zřejmé, jaké síly (politické, ekonomické, ideologické) za nimi stojí. Taky se nedá odhadnout, jaké důsledky bude pro tento sektor mít vstup nových generací a s nimi nových hodnotových orientací.“

 

Co považujete za největší úspěch NROS od jejího založení?

„To, že tak dlouho vydržela být úspěšnou.“

 

Proč jste se rozhodl být ve správní radě právě v Nadaci rozvoje občanské společnosti?

„Jsem ve správní radě NROS téměř od začátku (s pár několikaročních přestávek) a členství jsem přijal, protože jsem řadu členů správní rady znal a vážil si jich, protože jsem mohl být u toho, co všechno vedení, pracovníci a dobrovolníci NROS dělali, a protože jsem v NROS spatřoval téměř nezastupitelnou součást rozvíjející se občanské společnosti. Byl jsem rád, že jsem se na jejích aktivitách a otevřených diskusích mohl podílet. A to mi zůstalo.“

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace