Rozhovor s Martinem Fukem

19. 6. 2018

Dalším rozhovorem, který jsme pro vás připravili k 25 letům od založení Nadace rozvoje občanské společnosti, je rozhovor s Ing. Martinem Fukem, předsedou správní rady.

 

Změnil se podle vás neziskový sektor v současné době oproti minulosti? Pokud ano, jak?

„Jistě se změnil a jistě k lepšímu. Se zkušenostmi, které jsme všichni v období po roce 1989 získali, to snad ani jinak nejde. Lidé se postupně naučili mnoho nového nejen v oborech, kterým se věnují, ale i v přístupu k řízení svých organizací a získávání finančních zdrojů. Naučili se psát žádosti, získávat sponzory a partnery, nacházet nové příležitosti k činnosti, efektivně nakládat s penězi, zajišťovat generační obměnu a mnoho dalšího. To všechno na začátku nebylo a nemohlo být – a přinést to mohla pouze praxe. A že se každá organizace na takové dlouhé cestě může dostat na chvíli do problémů nebo dokonce zaniknout, to je přirozené, patří to k životu, a koneckonců si i z těchto situací lze vzít nějaké poučení – možná především z nich.“

 

Kam myslíte, že se neziskový sektor bude dále vyvíjet?

„To záleží na tom, kam se bude ubírat celá společnost, což se dost těžko předvídá. V politické rovině je zřejmé, že se u nás odehrávají věci, které před pár lety nebyly myslitelné, a že se navíc dějí pod heslem nápravy minulých nepořádků a faktického zlehčování těch předminulých. Veřejnost si s tím zatím neví úplně rady, ale naštěstí se to snad dosud nijak nepromítá do ochoty lidí zajišťovat různé sociální služby, které nezvládá zajistit stát, organizovat sportovní, kulturní nebo společenské akce ve svých obcích a městech, podporovat zvířecí útulky atd. Víme, kolik všemožných druhů či typů aktivit, programů a projektů neziskové organizace nebo i neformální skupinky občanů vymýšlení a uskutečňují. Tak doufejme, že to tak i zůstane.“

 

Co vnímáte jako největší hrozbu dnešního neziskového sektoru?

„Hlavní riziko – a nejen pro neziskový sektor, spíše pro celou společnost – je bezpochyby v tom, že se nevymaní ze současné divné nálady a že demokratické principy budou pod stále větším tlakem. Jestli se dnes za jednoho z hlavních ochránců demokracie a podporovatele neomezeného referenda prohlašuje strana navazující na KSČ, která ještě před 30 lety nenechávala lidi svobodně ani vybírat své zastupitele a poslance, natož jakkoli mluvit do vývoje společnosti, tak něco není v pořádku. Čím větší slovo tihle lidé budou mít, tím dříve a silněji jim začne občanská společnost vadit. Protože kam bychom, soudruzi, přišli, kdyby si každý mohl dělat a říkat, co se mu zachce, že ano… Pak by občanský sektor začal pomalu, ale jistě skomírat, lidé by se možná zase stáhli na své zahrádky a chaty, než by si komplikovali život třeba nějakou společenskou akcí, za kterou nakonec dostanou jen pokutu od berňáku nebo závistivé esemesky, kolik že si na tom nahrabali. Netvrdím, že tahle opětovná normalizace v duchu Gustáva Husáka určitě nastane, ale velkým rizikem to je. A dost by mě mrzelo, kdyby se to naplnilo.“

 

Co považujete za největší úspěch NROS od jejího založení?

„Nadace za čtvrtstoletí své existence provozovala nebo stále provozuje řadu úspěšných programů. A já si netroufám některý z nich vyjmout a postavit jej na první příčku nějakého pomyslného žebříčku. Proto si pomohu kličkou a řeknu, že největší úspěch NROS vidím v tom, že tu 25 let po svém vzniku stále je a že se pořád snaží otevírat nějaké nové možnosti, jak občanské společnosti pomoci s pomocí těm, kdo ji potřebují. A k tomu je zapotřebí dodat – kdo mě zná, tak ví, že bych to nemohl vynechat – je to společný úspěch všech, kdo za uplynulé čtvrtstoletí existence NROS jakkoli pomohl, a že jim za to všechno patří velký dík. Moc si toho vážím.“

×

  • Konfigurační cookies
Nastavení cookies