Jak na PR a komunikaci v neziskovkách

24. 7. 2021

Bez PR a komunikace se neziskové organizace dnes již neobejdou. Do našeho podcastu Nahlídni jsme pozvali tři zajímavé hosty a podívali jsme se na problematiku z různých úhlů. Přečtěte si krátký článek, vycházející z rozhovorů s novinářkou, tiskovou mluvčí a šéfem komunikace. 

Novinářka

Jak si získat a opečovávat novináře? Má cenu psát tiskové zprávy a pořádat tiskové konference? Nejen o tom jsme mluvili s redaktorkou Pražského deníku Veronikou Cézovou. V médiích se pohybuje už 17 let. V Pražském deníku představila ve svých článcích již více než 100 neziskovek. Je držitelkou šesti cen Vládního výboru pro zdravotně postižené občany, mimo jiné za reportáž „Nevidět, neslyšet, nechodit, ale hlavně cítit.“ Pracovala také pro Výbor dobré vůle Nadace Olgy Havlové, Svaz neslyšících a nedoslýchavých, ORBI PONTES nebo pro Člověka v tísni. 

Jak si Veronika vybírá, s kým bude spolupracovat? Sama říká: „Do každého projektu, do kterého vstupuji, dávám kus sebe, jsou tam ty mé zkušenosti, ale zároveň si vybírám projekty tak, aby i mě posunuli dál.“ Veronika je také autorkou knih. Jedna z nich „Jsem jedno ucho“ popisuje příběhy lidí se sluchovým postižením. 

Další rada, která zazněla během rozhovoru je, že má smysl stále posílat tiskové zprávy. Pokud oslovujete lokální medium přizpůsobte zprávu danému místu, aby informace byla pro novináře zajímavá a použitelná. Jak Veronika říká dále: „Řekla bych, že teď už se posílá méně tiskových zpráv než dříve, ale stejně je to mezi třiceti až čtyřiceti tiskovými zprávami za den. A upřímně nečtu je všechny. Určitě předmět emailu musí být chytlavý a je pravda, že čím víc je bulvárnější tak vzbudí naši pozornost. Pak když už email otevřu, tak většinou dost často obsah využiji.“

Neméně důležitá věc, jakou nám Veronika prozradila je, jak získat novináře, aby nás bral jako svůj cenný zdroj a ozýval se sám, když něco potřebuje. Ale to už si poslechněte v našem podcastu.

Tisková mluvčí

Další rozhovor byl s vedoucí PR a tiskovou mluvčí v Domově Sue Ryder, Denisou Ratajovou. S Denisou jsme mimo jiné probrali, zda je PR v byznysu jiné než v nezisku, nebo jak reagovat na negativní komentáře u příspěvků na sociálních sítích. Zaměřili jsme se také na to, jak dát vědět o své akci nebo projektu lidem mimo naši bublinu. 

Ale od začátku. Denisa se do organizace Sue Ryder dostala dvakrát. Nejdříve se přihlásila v roce 2001 na pozici koordinátora dobrovolníků. Pak z organizace odešla na mateřskou a vrátila se po deseti letech, kdy se přihlásila do výběrového řízení na pozici Vedoucí komunikace a PR. Na této pozici je dodnes a bere to jako jedno ze svých nejlepších rozhodnutí. 

A jaký je podle Denisy rozdíl v PR ve firmě, kde také pracovala, a v neziskovce? „Je to stejné, ale má to své odlišnosti, které je třeba respektovat. Ta stejnost je v principech. Vždycky když děláš komunikaci a PR, tak musíš znát základní věci. Určit si komunikační strategii. Znát své cílové skupiny, ke kterým komunikuješ. Znát nástroje, kterými komunikuješ a vzdělávat se v tom, jak pracovat s novináři. Rozdíl je v tom, že my neziskovky, aspoň já si to myslím, máme docela zajímavé věci, které firmy nemají. My tam máme HLPčka jak se říká. Hluboké lidské příběhy, emoce. Ty, když správně uchopíme a ukážeme na svých klientech, zaměstnancích, dobrovolnících, tak máme v rukách takový nástroj, na který široká veřejnost slyší a může nám pomoct, protože pochopí, co děláme.“

Pokud vás zajímá, jak se v komunikaci dostat mimo svoji bublinu, jak reagovat na sociálních sítích nebo zjistit více informací o PR, poslechněte si celý rozhovor s Denisou Ratajovou.

Šéf komunikace

Třetí rozhovor byl s Václavem Sochorem, který dnes působí jako šéf komunikace skupiny Tipsport. Václav se věnoval více jak 20 let novinařině a pracoval na různých pozicích jako redaktor i šéfredaktor, vedl rozhlasovou stanici Rádio Česko, 10 let pracoval v BBC. 

Jak se dostal k nezisku? Bylo to přes Tipsport. Chtěli pomáhat, a tak založili Nadaci Tipsport a začali dělat svůj první projekt společně s organizací Post Bellum. Tipsport legendy představují osudy sportovních legend. Další projekty na sebe nenechaly dlouho čekat. 

Kdo by měl za organizaci mluvit? Pole zkušeností Václava Sochora by měla mít organizace vybráno několik osob pro komunikaci a dobré je, když může mluvit někdo i za své oborové oddělení – přeloženo do řeči nezisku „za jednotlivé projekt.“ Dobré je si vypěstovat takzvané mediální experty. Mít odborníky, kterým se sama média budou ozývat. 

Jak nejlépe určit cílovou skupinu, aby byly výsledky co nejlepší? „Já nejdu od cílové skupiny, ale nejdříve si stanovuji, čeho tím projektem chci dosáhnout a až podle toho si pak hledám cílové skupiny. Když jsme rozjeli projekt sdílených kol na Berounsku, kde Nadace Tipsport platí prvních 15 minut, věděli jsme, že chceme, aby se kola půjčovala a Tipsport byl dobrý soused. A jak k tomu určit cílovou skupinu? Projekt je založený na moderních technologiích, tak bude složitější oslovit důchodce než třeba mladou kategorii, to bylo jedno vymezení cílové skupiny, “ říká Václav Sochor. Další bylo zaměřit cílovou skupinu na sociálních sítích na Beroun a okolí a k cílové skupině starších občanů mluvit jinými kanály, například letáky. Jak je vidět, postupy mohou být různé. Pokud se chcete dozvědět, jak lze komunikaci měřit nebo jak nepodlehnout dezinformacím, poslechněte si celý díl podcastu. 

Ve všech třech rozhovorech se opakují podobné postřehy a podobné rady. Podívali jsme se na komunikaci a PR z různých úhlů pohledu a na vás je teď, jak toho využijete pro práci a zviditelnění své organizace a její činnosti nebo poslání.

Přejeme nerušený poslech 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace